Vojenská tvrz Dobrošov je tvrz, která byla budována v rámci československého opevnění budovaného v třicátých letech, mimo jiné důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v Německu. Patřila mezi páteř obrany československého opevnění na severní hranici Československa. Byla situována u stejnojmenné vsi Dobrošov, která leží mezi Náchodem a Českou Čermnou, západně od kóty 622 Dobrošov. Od roku 1968 je v pevnosti expozice československého opevnění.
Dělostřelecká tvrz Dobrošov byla součástí plánu výstavby dvou pěchotních a dvou dělostřeleckých srubů, otočné dělostřelecké věže, minometné otočné věže a vchodového objektu. Stavba začala v roce 1937, ale v roce 1938 byly definitivně zastaveny. Za dobu prováděných prací bylo vyrubáno 1750 metrů spojovacích chodeb a 750 metrů podzemních prostor, kterou vedou v hloubce 20 – 39 metrů pod povrchem terénu. Srub Jeřáb dokonce využili roce 1940 okupanti k natáčení válečného týdeníku, jehož součástí byla ukázka dobývání Maginotovy linie.
Tvrz Dobrošov nabízí k prohlídce několik hlavních srubů, muniční sklad, kasárny či dokonce ošetřovnu, jejíž návštěva je velice zajímavá. Celou pevností vás provede Naučná stezka Pevnost Dobrošov, která vás po linii opevnění zavede až do lázní Běloves.
Nyní jsou v dělostřelecké tvrzi provozovány prohlídkové trasy, které vedou z dělostřeleckého srubu přes muniční sklad srubu Zelený na křižovatku hlavní galerií, dodatečně vyztuženou chodbou hlavní galerie, kasárenskými sály, ošetřovnou a končí na srubu N-D-S 72. Ve dnech státních svátků je přístupný i druhý pěchotní srub N-D-S 73.