Vchynicko-tetovský plavební kanál

Vchynicko-tetovský plavební kanál byl zbudována pro dřevaře, aby mohli splavovat kmeny z vysokých šumavských strání.

Vchynicko-Tetovský plavební kanál

Vchynicko-tetovský plavební kanál byl zbudována pro dřevaře, aby mohli splavovat kmeny z vysokých šumavských strání až do horního toku Otavy a poté postupně až do Prahy. Vodní dílo vyprojektoval a postavil inženýr Josef Rosenauer v letech 1799-1801. Plavební kanál se nachází v údolí řeky Vydry pod bývalou osadou Vchynice-Tetov.

Vchynicko-tetovský plavební kanál má celkovou délku 13,6 km, obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem a spojuje řečiště Vydry s říčkou Křemelná. Průměrné klesání kanálu je mírná, aby rychlost plutí odpovídala rychlosti chůze a zamezilo se tak poškozování dřeva. 

Od r.1939 slouží část kanálu jako přivaděč vody pro hydroelektrárnu na Čeňkově Pile. Dodnes se zachovalo několik mostků s kamennou klenbou. Celé dílo je chráněno jako technická památka. Na několika místech po trase kanálu se dochovaly původní klenuté kamenné mosty a na mnoha místech zbytky vyzděného koryta.

Trasa Vchynicko-tetovského plavebního kanálu

Vchynicko-tetovský plavební kanál začíná u obnoveného Hradlového mostu (Rechle) v nadmořské výšce 940 m nad mořem zhruba na polovině cesty mezi Modravou a Antýglem. V těchto místech je odváděna voda z řeky Vydry přes vtokový objekt do vybudovaného kanálu, který vede po levém břehu Vydry. Pokud není zvětšený průtok, zůstává balvanité řečiště Vydry pod Hradlovým mostem prázdné. Teprve drobné přítoky a hlavně Hamerský potok zčásti naplní její koryto. Nahnědlá, ale křišťálově čistá voda z rozsáhlých šumavských rašelinišť protéká volně kanálem.

První 2 km vede kanál podél Vydry až nad bývalý královácký dvorec Antýgl, kde se prudce stáčí zpět a vede podél Rokyty a kolem Kostelního vrchu k osadě Mosau. Zde překračuje silnici Srní – Prášily a pokračuje pod Spálený vrch.

Závěrečnou část stezky tvoří hráz nádrže Sedlo, postavené za války francouzskými zajatci. Odtud odtéká voda přes vyrovnávací komoru Vodního zámku tlakovým potrubím do elektrárny Vydra na Čeňkově Pile.

S plavebním kanálem se můžete rozloučit pohledem z Klostermannovy vyhlídky do údolí řeky Vydry a Otavy.

Plavební kanál na svém toku překonává výškový rozdíl 243 metrů. Šířka koryta kanálu kolísá od 1 do 5 metrů a průměrný spád je většinou pouhých 8 promile. Prudší úseky plavebního kanálu (tzv. skluzy) jsou tři – na Rokytě, u Mechova a posledním skluzem do řeky Křemelné je zakončen celý plavební kanál. 

Vchynicko-tetovský kanál je také chráněnou rybí oblastí, protože se tady velmi dobře daří pstruhům. 

Naučná stezka Vchynicko-tetovského plavebního kanálu

Naučná stezka kopíruje celý Vchynicko – Tetovský kanál od Rechlí až do blízkosti Srní. Cesta je po celé délce značena, díky iniciativně Klubu českých turistů, jedinou turistickou zelenou značkou. Na zajímavých úsecích a na křižovatkách cest je deset informačních tabulí, ze kterých se návštěvník dozví historické, přírodopisné, kulturní i technické údaje. Na mnoha místech jsou lavičky a vyhlídková zastavení. Stezku mohou využívat nejen pěší turisté, ale i cyklisté a v některých rovných částech i vozíčkáři.

Naučná stezka se věnuje zejména dřevařství – těžbě, přibližování a plavení dřeva, pilařství a vorařství.

Stezku je možné využít i pro nenáročný cyklistický výlet. Komunikace podél kanálu bývala do 50. let 20. století silnicí spojující Srní s Modravou.

Popis Vchynicko-Tetovského kanálu kanálu na stránkách NP Šumava



Ohodnotit místo