Křivoklátsko má mnohem víc než jen hrad Křivoklát. Kousek od něj najdete místo, kde se našly půl miliardy let staré zkameněliny, hrad postavený podle francouzských vzorů, keltské hradiště s pokladem zlatých mincí nebo přívoz, na kterém se převáží pramicí odstrkovanou bidlem. Připravili jsme přehled míst, kam s dětmi vyrazit, a tři konkrétní plány výletu podle toho, kolik máte času a jestli pojedete autem, nebo vlakem.
Proč právě Křivoklátsko
Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko leží zhruba 40 kilometrů západně od Prahy, mezi Berounem a Rakovníkem. Údolím Berounky se táhnou hluboké listnaté lesy, skalní stráně a malé vesnice. Pro rodiny je výhoda, že tu vedle sebe leží velmi různé cíle: hrad s vězením a loveckými sbírkami, geologická stezka s prolézačkami, skalní soutěska s vodopádem i muzeum Keltů. Se staršími i menšími dětmi se tak dá strávit jeden den nebo celý víkend a pokaždé vidět něco jiného.
Údolím Berounky vede regionální železnice z Berouna do Rakovníka se zastávkami v Nižboru, Roztokách u Křivoklátu, na Křivoklátě a ve Zbečně. Velkou část výletů tak zvládnete i bez auta a pro menší děti je jízda vlakem podél řeky sama o sobě zážitek.
Hrad Křivoklát: vězení, lovecké sbírky a knihovna, kterou shromáždil jeden člověk
Křivoklát patří k nejstarším a nejvýznamnějším královským hradům českého středověku. Za vlády Václava IV. byl považován za jednu z nejvelkolepějších panovnických rezidencí ve střední Evropě. Dnešní podobu získal hlavně při pozdně gotické přestavbě za Vladislava Jagellonského.
Kterou prohlídku zvolit. S dětmi doporučujeme okruh Gotické paláce, který trvá zhruba hodinu. Projdete při něm nejstarší část hradu: hradní kapli, Rytířský a Královský sál, vězení a hladomornu. Okruh celým hradem trvá kolem sta minut a hodí se spíš pro starší školáky. Dobrou alternativou pro neposedné děti je volná prohlídka Na hradby a velká věž. Projdete ji vlastním tempem po hradbách a nahoře ve věži jsou lovecké sbírky s výhledem do okolí.
Na co se děti ptají nejčastěji. Mučírna a hladomorna bývají nejsilnějším zážitkem, pro menší děti ale mohou být až moc. Připravte je předem nebo zvolte volný okruh po hradbách. Lovecké sbírky zaujmou pytláckými puškami, historickými saněmi a honebním vozem z doby císaře Karla VI. S tím se hodí spojit i povídání o tom, proč byl Křivoklát loveckým hradem.
Perlička pro dospělé. Fürstenberská knihovna má kolem 52 tisíc svazků a patří k nejvýznamnějším v Česku. Zajímavé je, jak vznikla. Většina šlechtických knihoven se skládala po generace, ale základ té křivoklátské shromáždil v polovině 18. století prakticky sám lankrabě Karel Egon I. z Fürstenberku, jeden z největších sběratelů knih své doby.
Další zastávky na hradě. Ve věži Huderka je černá kuchyně a vyhlídkový ochoz. Každé léto se na hradě koná řezbářská akce Křivořezání a nejlepší práce ze všech ročníků mají na hradě stálou výstavu. Kolem hradu vedou čtyři vycházkové okruhy s vyhlídkami na hrad. Pokud zbude čas, je to lepší zakončení než čekání ve frontě na parkovišti.
Otevírací doba se mění podle sezóny a v zimě je hrad otevřený jen omezeně. Aktuální časy prohlídek najdete na oficiálním webu hradu.
Skryje: po stopě trilobita
Skryje jsou pro rodiny s dětmi asi nejlepší cíl celého Křivoklátska. Stojí za tím náhoda. V první polovině 19. století se plánovala koněspřežka z Prahy do Plzně údolím Berounky a trasu vyměřoval francouzský inženýr Joachim Barrande. Dráha nakonec nevznikla, ale Barrande v okolí Týřovic a Skryjí objevil zkamenělé mořské živočichy staré půl miliardy let. Jejich výzkumu se věnoval do konce života a položil základy české paleontologie.
Naučná stezka Po stopě trilobita začíná u Památníku Joachima Barranda ve Skryjích. Vede přírodní památkou Skryjsko-týřovické kambrium a má 12 zastavení. Na panelech jsou komiksy a u stezky prolézačky, přelézačky, šplhadla a repliky zkamenělých trilobitů. Děti si tu mohou hrát na paleontology. Stezka není náročná, podle zvolené varianty měří zhruba dva až tři a půl kilometru a otevírá výhledy na zříceninu Týřov a Týřovické skály.
Jde o chráněné území, takže zkameněliny se tu hledají očima, ne kladívkem, a nic se neodnáší. Pravé trilobity si děti prohlédnou v Památníku Joachima Barranda, malém paleontologickém muzeu přímo ve Skryjích.
Skryjská jezírka a vodopád
Po modré značce ze Skryjí dojdete asi za tři kilometry k přírodní rezervaci Jezírka. Na Zbirožském potoce tu jsou dvě malá jezírka a mezi nimi skalní soutěska s vodopádem. Každé jezírko má asi 150 metrů čtverečních a skalní stěny kolem tvoří tmavé horniny sopečného původu. Místo není velkolepé rozlohou, ale působí jako z pohádky o vodníkovi. Ve vodě se dají zahlédnout pstruzi nebo rak říční a v okolí žije mlok skvrnitý, který pro děti vypadá jako malý drak.
Na co se připravit: cesta vede přírodním terénem a asi kilometr před cílem je náročnější. Úzká pěšina vede nad příkrou strání a přes kameny a skalky v korytě potoka. S kočárkem sem nejezděte, dítě do tří let se vyplatí vzít do nosítka a všem obout pevné boty. Kratší přístup, zhruba jeden a půl kilometru, vede od Podmokelského mlýna. Jezírka jsou oblíbená a o víkendech v teplých měsících tu bývá plno. Ráno nebo mimo hlavní sezónu je tu mnohem klidněji.
Zřícenina hradu Týřov
Týřov je zřícenina královského hradu ze 13. století, jednoho z mála u nás postavených jako kastel podle francouzského vzoru. Ze Skryjí k ní vede cesta částečně po stezce Po stopě trilobita. Zřícenina leží v národní přírodní rezervaci Týřov, a proto je potřeba držet se značených cest. Pro děti je Týřov odměnou na konci trilobití stezky: hradní zdi, výhled do údolí a skály kolem.
Nižbor: Keltové, zlaté mince a sklárna
Nižbor leží v údolí Berounky asi 9 kilometrů od Berouna a hodí se jako první zastávka při cestě z Prahy.
Keltská expozice na zámku. Zámek na ostrohu nad Berounkou dnes připomíná keltskou minulost kraje. Expozice zabírá chodbu a tři místnosti, děti si v ní mohou vyzkoušet keltská řemesla i oblečení a jsou tu i herní prvky. Na nádvoří je kavárna a na zdech dvoje sluneční hodiny. Expozice je bezbariérová a otevřená zpravidla od května do října.
Oppidum Stradonice. Na dohled od zámku leží na vrchu Hradiště u Stradonic keltské oppidum postavené kolem roku 120 před naším letopočtem. Je jedním z nejznámějších pravěkých nalezišť v Česku. Objevili ho na konci 19. století díky pokladu zlatých keltských mincí, kterým se říká duhovky. Nejpohodlnější cesta nahoru vede od hřbitova ve Stradonicích po naučné stezce a na vrcholu dnes stojí kříž. Příběh o pokladu zlatých mincí je pro děti dobrá motivace k výstupu.
Sklárna Rückl. Rodinná sklárna vyrábí broušený křišťál a patří k nejznámějším v Česku. Vznikly tu například státní dary pro královnu Alžbětu II. a papeže Jana Pavla II. a dvě desítky let i sošky Českých lvů. Na exkurzi uvidíte všechny fáze výroby skla. Exkurze si předem rezervujte a ověřte si, od kolika let jsou vhodné pro děti.
Po stopách Oty Pavla: přívoz v Luhu pod Branovem
V Luhu pod Branovem, asi sedm kilometrů od hradu Křivoklát, trávil spisovatel Ota Pavel ve 30. a 40. letech prázdniny u převozníka Karla Proška. Vzpomínky na toto místo zachytil v knihách Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby.
V domku převozníka je dnes Pamětní síň Oty Pavla s fotografiemi, záběry z natáčení Smrti krásných srnců, zahraničními vydáními jeho knih a starým rybářským vybavením. Pod stropem visí torzo staré pramice a vstupné je dobrovolné.
Pro děti je nejlepší samotný přívoz. Přes Berounku se tu převáží pramicí bez motoru, kterou převozník odstrkuje bidlem. Přívoz tu podle dochovaných pramenů funguje už od poloviny 17. století. Pamětní síň i přívoz jsou otevřené sezónně, před cestou si proto ověřte provozní dobu.
Kousek po proudu v Nezabudicích stojí hostinec U Rozvědčíka. Postavil ho Jaroslav Franěk, který za války v hostinci ukrýval zbraně pro odboj. Popperovi sem jezdili na letní byt dřív, než se seznámili s Proškem. Z Roztok u Křivoklátu, kam jezdí vlak, se k přívozu dá dojít zhruba osmikilometrovou vycházkou podél řeky.
Tři plány výletu
1. Jeden den s malými dětmi (autem):
- Dopoledne Skryje: Památník Joachima Barranda a stezka Po stopě trilobita (1,5 až 2 hodiny i se hraním).
- Oběd ve Skryjích nebo s sebou.
- Odpoledne přejezd k Podmokelskému mlýnu a krátká cesta ke Skryjským jezírkům a vodopádu (1,5 km tam, stejně zpět).
Pro děti od čtyř let ideální kombinace: prolézačky, zkameněliny a voda.
2. Jeden den vlakem (bez auta):
- Ráno vlakem z Berouna do Nižboru a návštěva keltské expozice na zámku.
- Dalším vlakem údolím Berounky na Křivoklát a okruh Gotické paláce nebo volná prohlídka hradeb a velké věže.
- Zpátky vlakem do Berouna.
Vlaky na této trati nejezdí příliš často, proto si jízdní řád zjistěte předem a naplánujte prohlídky podle něj.
3. Víkend:
- Sobota: Nižbor, pak hrad Křivoklát a odpoledne přívoz a Pamětní síň Oty Pavla v Luhu pod Branovem.
- Neděle: Skryje, stezka Po stopě trilobita, zřícenina Týřov a nakonec Skryjská jezírka.
Se školáky se vejde i výstup na oppidum Stradonice.
Praktické rady
- Sezónnost: hrad, keltská expozice v Nižboru, pamětní síň i přívoz mají sezónní provoz a v zimě jsou otevřené omezeně nebo vůbec. Přírodní cíle, tedy stezku Po stopě trilobita, jezírka a Týřov, můžete navštívit kdykoli. Na jaře má Zbirožský potok nejvíc vody, na podzim jsou křivoklátské bučiny nejbarevnější.
- Obuv a kočárky: k jezírkům a na Týřov jen pevné boty, kočárek nechte v autě. Stezka ve Skryjích je jednodušší, ale také vede přírodním terénem.
- Pravidla chráněné oblasti: zkameněliny se nesbírají, v rezervacích se chodí jen po značených cestách a psi musí být na vodítku.
- Jídlo: v Nižboru je zámecká kavárna, na hradě Křivoklát restaurace a v Nezabudicích hostinec U Rozvědčíka. Ve Skryjích a u jezírek počítejte spíš s vlastní svačinou.
