Pro většinu cestujících napříč Českem bývají Pardubice synonymem pro rušné železniční nádraží, kde se na chvíli protne cesta z Prahy na Moravu či Slovensko. Málokdo však vystoupí z perónu, aby prozkoumal ulice rozkládající se jen pár minut chůze od kolejí. A přitom Pardubice nabízejí neobyčejně ucelený urbanistický příběh. Je to město, v němž se velkolepá renesanční vize mocného rodu Pernštejnů potkává s prvorepublikovým stavitelským geniem Josefa Gočára i s jedinečnou přírodní scenérií polabské roviny.
Pardubice nejsou okázale divokým horským městem ani spletitým labyrintem s úzkými uličkami. Jejich půvab spočívá v prostoru, světle a geometrii. Rovina kolem řeky Labe dala městu do věna nevídanou cyklistickou přístupnost i velkorysé plánování. Stačí překročit práh historického jádra a hluk železničního koridoru vystřídá vůně pečeného perníku, tlumený křik pávů na zámeckých valech a architektura, která na východě Čech nemá obdoby.
Od močálů k renesančnímu zázraku: Příběh pána z Pernštejna
Aby člověk pochopil dnešní tvář města, musí se vrátit na konec 15. století. Tehdy nevlídné, bažinaté území kolem řeky Labe a Chrudimky koupil Vilém z Pernštejna – jeden z nejbohatších a nejvlivnějších šlechticů své doby. Vilém udělal z Pardubic své sídelní město a investoval do něj obrovské finanční prostředky.
Pernštejnové přetvořili původní vodní hrad v reprezentativní renesanční sídlo a kolem něj vybudovali unifikované město. Platilo tehdy přísné pravidlo: všechny domy na náměstí musely mít stejnou výšku, stejnokroj průčelí a jednotný architektonický styl. Výsledkem je dnešní Pernštýnské náměstí, které působí téměř jako divadelní kulisa. Domy s jemnými štukovými fasádami, malovanými sgrafity a nárožními erby vyprávějí o bohatství tehdejších měšťanů i o promyšleném urbanismu, který předběhl svou dobu.
Dominantou náměstí je dům U Jonáše s nepřehlédnutelným reliéfem proroka Jonáše pohlcovaného velrybou, vytvořeným v roce 1797. Hned vedle stojí renesanční radnice a o pár kroků dál se tyčí Zelená brána. Ta se svými 60 metry výšky a charakteristickou měděnou střechou tvoří neopomenutelnou siluetu města. Výstup po jejích dřevěných schodech na vyhlídkový ochoz odhalí celou geometrii starého města i rovinatou krajinu Polabí s výraznou siluetou Kunětické hory na horizontu.
Unikát mezi evropskými sídly: Zámek na pomezí pevnosti a paláce
Zatímco většina českých zámků stojí buď na skalních ostrožnách, nebo uprostřed francouzských zahrad, pardubický zámek představuje světový unikát. Jde o přechod mezi středověkým hradem a renesančním zámkem, obehnaný masivními hliněnými valy. Ty měly za úkol pohltit dělostřelecké koule případných útočníků a chránit tak panské sídlo uvnitř.
Dnes jsou tyto mohutné valy zatravněné a slouží jako klidný městský park. Když po nich procházíte pod korunami staletých stromů, díváte se z výšky na vodní příkopy, v nichž se odráží kamenné hradby. V zámeckém areálu sídlí Východočeské muzeum, které ukrývá vzácné renesanční nástěnné malby z doby Pernštejnů – včetně nástěnné malby Fortuna, považované za jeden z nejstarších aktů v českém výtvarném umění.
Nejen historie však láká návštěvníky na zámecké nádvoří. Neodmyslitelnou kulisou zámku jsou volně se pohybující pávi. Jejich pronikavý křik a rozevřená pestrobarevná pera vytvářejí v kombinaci s bílými fasádami zámku neopakovatelnou atmosféru, kterou ocení jak milovníci fotografování, tak rodiny s dětmi.
Průmyslová poezie: Kde se průmysl proměnil v kulturu
Pardubice se však nezasekly v renesanci. Na počátku 20. století prošlo město masivní modernizací a výraznou stopu zde zanechal architekt Josef Gočár. Jeho nejslavnějším dílem ve městě jsou Automatické mlýny, vybudované v letech 1909 až 1924 na břehu řeky Chrudimky. Gočár navrhl monumentální cihlovou stavbu inspirovanou babylonskou architekturou a motivem Ištařiny brány.
Ještě nedávno šlo o chátrající industriální areál, dnes však Automatické mlýny představují jednu z nejzdařilejších konverzí průmyslového dědictví v celé střední Evropě. Červené cihlové fasády s náročnými řezbářskými detaily byly precizně zrekonstruovány a celý komplex se proměnil v živé kulturní centrum. Sídlo zde našla Gočárova galerie, Východočeská galerie i městské vzdělávací centrum Sféra. Venkovní prostranství mezi budovami se stalo vyhledávaným místem pro setkávání, koncerty a venkovní výstavy. Je to dokonalý příklad toho, jak lze historickou architekturu propojit se současným životem bez ztráty její původní duše.
Kopyta v blátě a vůně koření: Dva symboly města
Odnést si z Pardubic pouze vzpomínky na architekturu by znamenalo opomenout dvě tradice, které formují identitu města již po staletí: dostihový sport a perníkářské řemeslo.
Tradiční dostihový sport je spjat s pardubickým závoděním a slavným dostihem Velká pardubická, který se běhá již od roku 1874. Tento překážkový dostih platí za jeden z nejnáročnějších v Evropě. Obávaný Taxisův příkop vyvolává respekt i mezi zkušenými žokeji. Dostihový areál však není nepřístupnou pevností mimo sezónu; pravidelně pořádá komentované prohlídky, během nichž se můžete projít přímo po travnatém oválu, prohlédnout si proutěné překážky a nahlédnout do zázemí stájí.
Druhou neodmyslitelnou tváří Pardubic je perník. Výroba pečeného kořeněného pečiva má ve městě tradici sahající do 16. století, kdy Pernštejnové koupili právo na jeho výrobu. Pardubický perník se vyznačuje tajnou směsí koření, v níž nesmí chybět skořice, hřebíček, badyán, anýz a nové koření, a také tradičním zdobením bílkovou polevou. V centru města narazíte na řadu rodinných prodejen, kde se perníky dosud ručně vyřezávají z dřevěných forem nebo precizně malují. Vůně sladkého těsta se line uličkami v okolí Pernštýnského náměstí a je téměř nemožné odejít bez jedlé výslužky.
Jak se do Pardubic nejlépe dostat a jak se po nich pohybovat
Jednou z největších výhod Pardubic je jejich vynikající dopravní dostupnost. Město leží přímo na tepně české železniční sítě:
- Vlakem: Z Prahy se na pardubické hlavní nádraží dostanete pohodlně za necelou hodinu. Jezdí sem dálkové spoje všech hlavních železničních dopravců v velmi hustých intervalech. Vlak je bezkonkurenčně nejrychlejší a nejkomfortnější volbou. Z Brna či Olomouce trvá cesta přímými spoji okolo hodiny a půl.
- Autem: Pokud zvolíte automobil, z Prahy vede cesta po dálnici D11 k sjezdu u Opatovic nad Labem a následně po čtyřproudové silnici přímo do centra. Parkování v historickém jádru je placené a kapacitně omezené, doporučuje se využít parkovací domy v blízkosti centra (například u OC Grand nebo u Automatických mlýnů).
- Na kole: Pardubice leží v naprosté rovině a patří k nejoblíbenějším cyklistickým městům v republice. Město propojuje hustá síť cyklostezek vedoucích podél řek Labe a Chrudimky. Pro návštěvníky je ideální využít sdílená kola nebo si přivézt vlastní – rovinný terén zvládne bez problémů i sváteční jezdec.
Pardubice pro nejmenší: Kde se zabaví děti?
Cestování s dětmi vyžaduje pestrost a Pardubice mají v rukávu hned několik trumfů, které zabaví malé i větší rodinné příslušníky na celý den:
- Vzdělávací centrum Sféra v Automatických mlýnech: Zdejší zážitkové dílny a laboratoře nabízejí dětem možnost vyzkoušet si vědecké pokusy, řemesla a moderní technologie na vlastní kůži.
- Perníková chaloupka pod Kunětickou horou: V blízké obci Ráby se nachází Muzeum perníku usídlené v bývalém loveckém zámečku. Děti se zde zážitkovou formou dozvědí vše o pohádce O Perníkové chaloupce, projdou pohádkovým lesem a v perníkářské dílně si samy ozdobí svůj vlastní perníček.
- Zámecký park a pávi: Děti milují volný pohyb po zatravněných valech pardubického zámku, kde mohou zblízka pozorovat volně pobíhající pávy. V příkopu pod zámkem navíc často narazíte na chovné kozy a ovce.
- Aquapark Pardubice: V letních měsících je skvělým cílem Letní koupaliště Cihelna s tobogány a dětskými bazény. V chladnější části roku poslouží krytý aquapark s divokou řekou a relaxačními zónami.
- Park Na Špici: Na soutoku Labe a Chrudimky leží moderně zrekonstruovaný park Na Špici. Nabízí velká dětská hřiště, možnost zapůjčení lodiček či šlapadel, grilovací místa a travnaté plochy pro piknik.
Za hranice městských bran: Co navštívit v okolí
Pokud vám na průzkum Pardubic zbývá více času, okolí města nabízí jedinečné cíle dostupné v rámci krátkého půldenního výletu.
Kunětická hora
Tato osamělá vulkanická znělcová kupa vyvstává z polabské roviny pouhých 6 kilometrů od centra Pardubic a tvoří dominantu celého kraje. Na jejím vrcholu stojí pozdně gotický hrad, který byl rovněž přestavěn Pernštejny. Výstup na hradní věž odmění návštěvníky kruhovým výhledem na Orlické hory, Krkonoše i Železné hory. K hradu se z Pardubic snadno dostanete po rovinné cyklostezce podél Labe.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Přibližně 25 kilometrů západně od Pardubic leží unikátní kulturní krajina zařazená na seznam světového dědictví UNESCO. Hřebčín v Kladrubech nad Labem patří k nejstarším na světě – císař Rudolf II. jej v roce 1579 povýšil na císařský dvorní hřebčín. Chovají se zde starokladrubští koně, jedno z nejstarších plemen koní na světě, určené původně pro ceremoniální spřežení panovnických dvorů. Prohlídková trasa zahrnuje historické stáje, kočárovnu i zámek.
Lázně Bohdaneč
Několik kilometrů severozápadně od Pardubic leží klidné lázeňské městečko Lázně Bohdaneč, známé léčbou pohybového ústrojí pomocí slatinných koupelí. Dominantou lázní je secesní a kubistický Gočárův pavilon obklopený rozsáhlým lázeňským parkem se vzácnými dřevinami. Severně od městečka se rozkládá Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník – významné hnízdiště vodního ptactva s naučnou stezkou a dřevěnou ornitologickou pozorovatelnou.
Gastronomie a odpočinek u vody
Po celodenním obcházení památek nabízí Pardubice příjemné zázemí k odpočinku. Místní gastronomická scéna staví jak na tradiční české kuchyni, tak na moderních kavárenských konceptech.
V historickém centru a v areálu Automatických mlýnů vzniklo několik výběrových kaváren a pražíren, kde si můžete vychutnat kávu s čerstvými zákusky. Pokud preferujete pivo, můžete ochutnat lokální produkci z Pardubického pivovaru, jehož historie sahá do roku 1871 a který je proslulý zejména tmavým 19° speciálem Pardubický Taxis.
Jedním z nejpříjemnějších způsobů, jak zakončit den v Pardubicích, je procházka po nábřeží Labe nebo Chrudimky. Místní obyvatelé zde za podvečera běhají, jezdí na kolečkových bruslích nebo jednoduše sedí na travnatých březích a sledují západ slunce odrážející se na říční hladině. Pardubice si uchovávají klidné, neuspěchané tempo, které z nich dělá ideální cíl pro víkendový únik z městského shonu.
Praktické shrnutí pro cestovatele
- Nejlepší doba k návštěvě: Od jara do podzimu, kdy jsou přístupné všechny hradní a zámecké expozice a funguje půjčovna lodiček. Druhá říjnová neděle patří tradičně dostihu Velká pardubická.
- Časová náročnost: Samotné centrum a zámek zvládnete za jeden den. Pokud chcete navštívit Automatické mlýny, Kunětickou horu a Kladruby, vyhraďte si celý víkend.
- Co si odvézt: Ručně zdobený pardubický perník z tradiční manufaktury, lahev pivního speciálu nebo lokální řemeslné výrobky z prodejny v Automatických mlýnech.
