Kozel je klasicistní lovecký zámek v Plzeňském kraji v okrese Plzeň-město. Leží asi 15 km jihovýchodně od města Plzeň a dva kilometry od obce Šťáhlavy.
Zámek Kozel byl postaven jako letní a lovecké sídlo hraběte Jana Vojtěcha Černína z Chudenic., který působil jako nejvyšší lovčí království českého na dvoře císaře Josefa II. Stavba zámku proběhla v letech 1784–1789 pod vedením architekta Václava Haberditze. V devadesátých letech 18. století přibyly do areálu čtyři další objekty, a to jízdárna, kaple, lokajna a konírna. Autorem těchto staveb byl architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi.
Zámek překvapí svou jednoduchostí. To mělo několik důvodů. Stavebník zámku byl ovlivněn myšlenkami hlásajícími návrat k přírodě a budování venkovských sídel. Kozel měl vlastně sloužit jen jako ubytovací zařízení pro majitele a hosty při pravidelně pořádaných lovech v blízkých lesích.
Na zámku se z části zachoval původní mobiliář, který vytváří představu o zařízení loveckých zámků a letních sídel šlechty na přelomu 18. a 19. století. Expoziční trasa seznamuje návštěvníky s životem tehdejší šlechty. Nechybí tradiční lovecký či pánský kuřácký salonek, ale také zde můžete navštívit např. hudební kabinet, empírový salónek či mistrovsky vymalovaný společenský sál. Dále se na zámku nachází divadlo ještě s původními kulisami, které nechali postavit kolem roku 1830 Valdštejnové. Prohlédnout si tu můžete i neobvyklé servisy keramiky ve tvarech zeleniny, zvané holíčská fajáns.
Původ názvu zámku Kozel
Za svůj název vděčí zámek podle pověsti starému pohanskému zvyku Slovanů. Právě v těchto místech naši prapředkové obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Četné archeologické nálezy v okolí zámku dokazují, že místo pro svoji výhodnou polohu nad řekou Úslavou bylo osídleno už před příchodem slovanských kmenů.
Zámecký park
Zámek Kozel je obklopen parkem o velikosti 40 hektarů. Park možná připomíná v některých detailech vídeňský Schönbrunn a to proto, že jeho tvůrce F. X. France získal svoje odborné znalosti právě tam. Zdobí ho nejrůznější rostliny a stromy, z nichž mezi nejvzácnější patří například liliovník tulipánokvětý, který roste před vchodem do jízdárny.
F. X. France při stavbě parku objevil rozsáhlé mohylové pohřebiště z doby bronzové. Někteří lidé tvrdí, že je tu přítomna pozitivní energie působící zejména na nevyrovnané osoby, které o sobě pochybuji.