Vyšehrad je historické místo v Praze, které opravdu stojí za návštěvu. Je to bývalá pevnost, hrad a hradiště, které se nachází na skále nad pravým břehem Vltavy, asi 3 km jihovýchodně od Pražského hradu. Vyšehrad byl pravděpodobně založen v 10. století a je spojen s řadou pověstí z počátků českých dějin. Na Vyšehradě se nachází bazilika svatého Petra a Pavla, Vyšehradský hřbitov se Slavínem, kde jsou pochovány významné české osobnosti, a nejstarší pražská rotunda svatého Martina z 11. století. Vyšehrad je od roku 1962 národní kulturní památkou a dnes je parkově upravený a veřejně přístupný areál.
Na Vyšehradě si můžete prohlédnout mnoho zajímavých staveb a objektů. Mezi nejvýznamnější patří:
- Bazilika svatého Petra a Pavla – je to neogotický kostel z konce 19. století, který byl postaven na místě staršího románského kostela z 11. století. Uvnitř kostela si můžete obdivovat bohatou výzdobu s freskami Mikoláše Alše, vitráže Františka Kysely a varhany Josefa Kobrleho. Kostel je také známý svou akustikou a často se zde konají koncerty duchovní hudby.
- Vyšehradský hřbitov se Slavínem – je to hřbitov, kde jsou pochovány významné osobnosti české kultury, vědy a politiky, jako například Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Karel Čapek, Alphonse Mucha, Jan Neruda, Božena Němcová, Ema Destinnová nebo Tomáš Garrigue Masaryk. Uprostřed hřbitova stojí Slavín, který je památníkem českých umělců z roku 1893. Na Slavíně jsou umístěny busty a reliéfy některých slavných osobností.
- Rotunda svatého Martina – je to nejstarší dochovaná pražská rotunda z 11. století, která byla součástí původního vyšehradského hradiště. Rotunda má malou kopuli s lucernou a jednoduchou fasádu s románským portálem. Uvnitř rotundy si můžete prohlédnout fresky ze 14. století s výjevy ze života svatého Martina a dalších svatých. Rotunda je otevřená pouze v určité dny a hodiny, takže je dobré se předem informovat o možnosti návštěvy.
Kromě těchto staveb si můžete na Vyšehradě prohlédnout také:
- Čertův sloup – je to kamenný sloup s reliéfem čerta, který podle pověsti nese na zádech kámen na stavbu Vyšehradu. Sloup je umístěn u vstupu do pevnosti a je symbolem starobylého původu Vyšehradu.
- Madona vyšehradská – je to gotická socha Panny Marie s dítětem z 15. století, která je umístěna v kapli svaté Ludmily na hřbitově. Socha je považována za jedno z nejkrásnějších děl českého gotického sochařství a byla nalezena při opravách kostela svatého Petra a Pavla v roce 1883.
- Vyšehradská skála a tunel – je to skalnatý útvar, který tvoří přirozenou ochranu Vyšehradu od jihu. Na skále jsou viditelné stopy po starých opevněních a pod ní prochází železniční tunel z roku 1871, který spojuje Prahu s Brnem. Z vrcholu skály je krásný výhled na Vltavu a Prahu.
Vyšehrad je ideálním místem pro rodinný výlet, protože nabízí nejen historické památky, ale také příjemné prostředí pro relaxaci a zábavu. Na Vyšehradě se nachází několik dětských hřišť, kde si mohou děti hrát a vybít energii. Můžete si posedět na lavičce nebo na trávě a občerstvit se v některém z místních kaváren nebo restaurací. Na Vyšehradě se také konají různé kulturní akce, jako například divadelní představení, koncerty, výstavy nebo trhy. Můžete si rovněž prohlédnout Muzeum Vyšehradu, kde se dozvíte více o historii a legendách tohoto místa.
Vyšehradské legendy
Vyšehrad je místo, které je spojeno s mnoha legendami z českých dějin a kultury. Některé z nich jsou:
- Legenda o kněžně Libuši a jejím Přemyslovi – podle této legendy byla Libuše dcera knížete Kroka a věštkyní, která vládla na Vyšehradě. Jednou pronesla proroctví, že uvidí koně, který bude mít na čele hvězdu, a že na tomto koni přijede její budoucí manžel. Poslala svého strýce Čestmíra, aby šel za tímto koněm a přivedl ho k ní. Čestmír našel koně u pluhu v Stadicích a na něm seděl chudý rolník jménem Přemysl. Čestmír ho přesvědčil, aby šel s ním na Vyšehrad, kde se Libuše do něj zamilovala a vzala si ho za manžela. Přemysl se stal zakladatelem dynastie Přemyslovců, která vládla Čechám až do 14. století.
- Legenda o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi – podle této legendy byl Horymír jeden z vůdců povstání proti knížeti Neklanovi, který sídlil na Vyšehradě. Horymír byl zajat a odsouzen k smrti. Před popravou si však vyžádal poslední přání – chtěl se projet na svém koni Šemíkovi. Kníže mu to dovolil, ale dal strážím rozkaz, aby ho sledovali. Horymír využil této příležitosti k útěku a spolu se Šemíkem skočil ze skály do Vltavy. Podle některých verzí legendy se oba zachránili a usadili se v horách, podle jiných společně zahynuli .
- Legenda o čertu a jeho kamenech – podle této legendy byl Vyšehrad postaven s pomocí čerta, který nosil na zádech velké kameny na stavbu hradních zdí. Jednou však čert zjistil, že byl podveden a že mu nebudou zaplaceny slíbené duše. Rozzuřený čert chtěl shodit kameny ze skály, ale byl zastaven svatým Ludmilou, která ho proklela. Čert se změnil v kámen a zůstal u vstupu do pevnosti jako varování pro ostatní zlé duchy.
Vyšehradská historie
Dějiny Vyšehradu jsou úzce spjaty s vývojem pražských měst a historií českého národa. Mohutná skála, rýsující se vysoko nad řekou Vltavou, lákala k osídlení již v nejstarších dobách a stala se předmětem mnoha pověstí. První spolehlivé doklady o existenci vyšehradského hradiště však máme až z poloviny desátého století, kdy zde byly raženy denáry knížete Boleslava II. Od té doby Vyšehrad několikrát změnil svou funkci a podobu. Byl královským hradem, krátkou chvíli dokonce panovnickým sídlem. Stal se městem a později barokní pevností, jejíž podobu si udržel dodnes. Koncem devatenáctého století získal úlohu národního symbolu a pohřebiště českých velikánů.
Podle legendy byl Vyšehrad založen bájným knížetem Krokiem a jeho dcerou Libuší, která si zde vybrala za manžela rolníka Přemysla a založila tak dynastii Přemyslovců. V 12. a 13. století byl Vyšehrad opakovaně obléhán a poničen, například během bojů mezi Soběslavem I. a Lotharem III., mezi Vladislavem II. a Soběslavem II., nebo během války o český trůn mezi Přemyslem Otakarem I. a Jindřichem Břetislavem.
V 14. století se Vyšehrad stal součástí Prahy za vlády Karla IV., který jej přestavěl ve slohu gotiky a napojil na opevnění nově založeného Nového Města. Na Vyšehradě se konaly korunovace českých králů a královen, jako například Alžběty Pomořanské nebo Žofie Bavorské.
V 15. století byl Vyšehrad vypálen husity, kteří jej dobyli po první pražské defenestraci v roce 1419. Později byl obnoven jako město s vlastní samosprávou, podřízené vyšehradské kapitule. V 17. a 18. století byl Vyšehrad přestavěn na barokní pevnost, která měla chránit Prahu před nepřátelskými útoky. V této době byl také postaven nový kostel svatého Petra a Pavla, který nahradil starší románský kostel zničený bleskem v roce 1669.
V 19. století se Vyšehrad stal národním symbolem a pohřebištěm českých velikánů, jako například Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Karla Čapka nebo Tomáše Garrigue Masaryka. Na Vyšehradě se konaly různé kulturní akce, jako například turnaj krále Karla nebo slavnost svatojanská. V roce 1883 byl Vyšehrad připojen k Praze jako její součást.
V 20. století byl Vyšehrad poškozen nacistickou okupací i komunistickou totalitou, ale také obnovován a restaurován jako kulturní památka a parkový areál. V roce 1962 byl Vyšehrad prohlášen za národní kulturní památku. V roce 1992 byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako součást historického centra Prahy.
Vyšehradské parky
Vyšehradské parky vznikaly od konce 19. století a jsou nedílnou součástí této lokality. Spolu s řadou památek, které se na Vyšehradě dochovaly, umožňují vnímat naši historii v kontextu od jejích nejdávnějších událostí až po dnešek.
Hlavními prvky parků Vyšehradu jsou vzrostlé stromy a stromořadí společně s travnatými plochami, které vybízejí k posezení, sportu či hrám. Místy jsou doplněny skupinami kvetoucích keřů, které budou postupně obnovovány a doplňovány. Klidová zákoutí a exponované cesty jsou lemovány letničkovými i trvalkovými záhony, které společně s kvetoucími keři podporují biodiverzitu v srdci Prahy.
Parky Vyšehradu jsou v péči stálých zahradníků a je o ně pečováno v souladu s udržitelným hospodařením. Organický odpad z parků se kompostuje v ekocentru přímo na Vyšehradě a parky jsou zavlažovány chemicky neupravenou vodou z Vltavy. Stromy, vysazované v parcích, jsou zejména domácí provenience. Ačkoliv mají parky Vyšehradu původ především v 19. století, je součástí koncepce je také obnova prvků upomínajících na středověkou historii, tedy zejména ovocných sadů starých českých odrůd, vinic, ukázkových zeleninových a bylinkových záhonů.
Vyšehradské infocentrum
Infocentrum Vyšehrad naleznete poblíž Leopoldovy brány. U infocentra jsou nové veřejné toalety za poplatek. Infocentrum nabízí základní informace, prodej publikací, suvenýrů, nových propagačních předmětů a malého občerstvení.
Jak se dostat na Vyšehrad?
Pokud chcete navštívit Vyšehrad, můžete se tam dostat různými způsoby. Můžete jet metrem na stanici Vyšehrad na lince C, odkud je to asi 10 minut pěšky k pevnosti. Můžete také jet tramvají číslo 7, 8, 14 nebo 24 na zastávku Albertov nebo Výtoň a pak jít po schodech nahoru. Pokud máte rádi procházky, můžete jít po nábřeží Vltavy od Palackého náměstí až k Vyšehradu, což vám zabere asi půl hodiny.
Parkování na Vyšehradě
Parkování je možné na placených zónách v okolí Vyšehradu. V areálu Vyšehradu je parkování možné pouze na vyhrazených místech mezi Leopoldovou a Táborskou branou. Povolení k vjezdu do areálu Vyšehradu vydává Národní kulturní památka Vyšehrad. Vjezd autobusů do areálu Vyšehradu není povolen.