Modlivý důl je asi 1 km dlouhé romantické skalnaté údolí, hluboce zaříznuté do pískovcových skal pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova.
Skalnatá rokle se původně nazývala Smolný důl, podle smolných pecí, ve kterých zdejší uhlíři vařili kolomaz. Vzniklo zde poutní místo, o jehož původu se vyprávějí různé pověsti. Podle jedné z nich tu dobrovolně zemřeli rytíř Jaroslav ze Svojkova s dcerou sládka z Velenic, kteří se velmi milovali, avšak rytířovi rodiče jim jejich lásku nepřáli. Jiná pověst zase vypráví, že tu jeden selský chlapec zabil svého soka v lásce.
První obrázek, znázorňující loučení Panny Marie s Ježíšem, tu prý na strom pověsil roku 1704 jistý dělník Melzer, aby zaplašil prokletí ponurého místa. Časem se rozšířily zprávy o zázračně vyslyšených modlitbách a když zde došla v roce 1772 vyslyšení svých proseb svobodná paní von Czerwelli ze Svojkova, který byla velmi pobožná, dala z vděčnosti zřídit dřevěnou kapličku, do níž byl Melzerův obrázek přenesen. Počet návštěvníků ale stále rostl a z okolí sem mířila i celá procesí. Koncem 18. století byla proto dřevěná kaplička snesena a hraběnka Alžběta Kinská nechala vytesat novou kapli do skalní stěny. Vytvořil ji svojkovský zedník Josef Sacher.
Sloupský farář a vrchnost ale poutě do Modlivého dolu odmítali jako modlářství a nechávali odtud proto pravidelně odstraňovat svaté obrázky i tabulky s poděkováním za vyslyšené prosby. V září 1806 dokonce biskupská konzistoř v Litoměřicích nařídila, aby z kaple byly odstraněny sochy Ježíše a Panny Marie. Vzápětí ale obě sochy z kaple zmizely a teprve po několika měsících byly nalezeny ukryté v jedné z odlehlých roklí. Odtud pak byly slavnostně přeneseny do Sloupu a 26. července 1807 vystaveny v tamním kostele. Od té doby velké poutě ke skalní kapli ustaly a lidí sem přicházelo stále méně. K opětnému obnovení poutí do Modlivého dolu došlo až za epidemií cholery v letech 1832 a 1850, kdy sem směřovala prosebná procesí i z České Lípy.
Upravená cesta do údolí vede od bývalého panského hostince ve Svojkově. Za posledními domky obce stojí dřevěný kříž, zde také odbočuje boční strž se stezkou k vrcholkům Svojkovských skal. Cesta dál pokračuje do zalesněné doliny se strmými svahy, na jejímž začátku je pod nevelkou skalkou u cesty upravená tůňka s vodou, zvaná Pramen u Strážce. Údolí se dále postupně zužuje a přechází v rokli, která je sevřena po stranách strmými pískovcovými skalami. V nejužším místě rokle se po několika schodech vstupuje do nevelkého skalního kotle s lavičkami, na jehož jižní straně je skalní blok s vytesanou kaplí. Kaple má hlavní prostoru s oltářem a dvě postranní komory. Na oltáři je socha Panny Marie, vysvěcená v srpnu 2001, která nahradila ukradenou původní sochu.
Odkazy:
Modlivý důl na Wikipedii