Kunětická Hora je zřícenina hradu z počátku 15. století stojící na osamoceném výrazném stejnojmenném vrchu v České tabuli nedaleko Pardubic. Tvoří dominantu Polabí.
Vrchol kopce a jeho okolí byly osídlené již v pravěku. Stopy pravěkého opevnění se nedochovaly, ale na vrcholu bývalo výšinné sídliště, a předpokládá se že i opevněné hradiště již v závěru neolitu. Kdy byl hrad založen není zcela konkrétně určeno, ale již z 9. a 10. století pocházejí první nálezy slovanského osídlení v okolí Kunětické hory. Založení malého hradu stejného jména je datováno až do doby správy panství Divišem Bořkem z Miletínka.
K pojmenování vrchu se vztahuje pověst z kroniky Václava Hájka z Libočan o Křesomyslově dvořanu Kunakovi, který prý horu pojmenoval svým jménem okolo roku 838.
Podle výsledků archeologického výzkumu byl hrad založen na přelomu třináctého a čtrnáctého století. Vzhledem k rozsahu byl zakladatelem pravděpodobně král Václav II. Není však jisté, že byla stavba dokončena, a nejspíše zanikla již na počátku čtrnáctého století.
Z historických pramenů se dovídáme o krutém osudu Kunětické hory za třicetileté války, kdy byl hrad zničen. Nemalou měrou na postupném ničení této významné památky se podílí i založení lomu na úpatí kopce, kde byl těžen stavební kámen.
Dochovaná podoba hradního jádra je výsledkem pernštejnské přestavby, při které byl vybudován nový palác s půdorysem písmene L, takže ústřední nádvoří bylo obestavěno ze tří stran. Protilehlé severní a jižní křídlo spojil obloukem podklenutý přechod podél východní hradby. Paláce měly dvě patra, nad kterými se nacházelo ještě obranné hrázděné polopatro. Na okraji příkopu v předhradí vznikla kaple svaté Kateřiny.