Arcibiskupský zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka patří ke klenotům Moravy.

zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou nejvýznamnějšími památkami Kroměříže a patří ke klenotům Moravy. Zámek i sbírky jsou v majetku Arcibiskupství olomouckého.

Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na  Moravě, byl majetkem olomouckých biskupů a  arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Stavba byla založena ve 13. století a má bohatou historii. Vedle jedinečné Sala terreny a bohatě zdobených sálů jsou pro návštěvníka zpřístupněny umělecké sbírky, které církevní hodnostáři shromáždili v průběhu let.

Velmi významná je obrazová galerie, která představuje díla významných evropských malířů 15. – 18. století. Nejvýznamnějším obrazem zámecké galerie je dílo Tiziana Vecelliho „Apollo a Marsyas“. Jedná se o druhý nejcennější soubor obrazů v Čechách. 

Barokní zámek je příkladem mimořádné architektury. K zámku přiléhá romantická Podzámecká zahrada, nedaleko se nachází barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada, vybudovaná olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány – přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc. Obě patra, věž a sala terrena jsou přístupné veřejnosti.

Nejznámější z interiérů zámku je Sněmovní sál. Jde o rokokový sál se štukovou výzdobou, který byl v roce 1848 místem konání rakouského Říšského sněmu. Druhým nejznámějším je Manský sál. Neméně reprezentativními sály jsou i Lovecký sál, plný loveckých trofejí a zbraní či Poradní sál, který sloužil poradám poslanců říšského sněmu, zasedajícího v zámku v roce 1848. Sál plní funkci galerie portrétů nejvýznamnějších
olomouckých arcibiskupů a biskupů. Za zmínku stojí i Carský pokoj, Růžový salon či Trůnní sál, který sloužil k oficiálnímu přijetí významných hostů. 

Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru, v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci druhé světové války věž zapálili němečtí vojáci, avšak obětavostí Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947 – 1948 zrekonstruována do dnešní podoby.



Ohodnotit místo