Chodský hrad stojí v Domažlicích na Chodském náměstí v nevýrazné údolní poloze nad říčkou Zubřinou v nadmořské výšce asi 420 metrů.
Založení Chodského hradu spadá do období šedesátých let 13. století, tedy do stejné doby kdy dal Přemysl Otakar II. popud k založení města Domažlic. Od počátku byla stavba určena jako sídlo královských purkrabí, kteří spravovali záležitosti Chodů – svobodných sedláků střežících hraniční pomezí. Chodský hrad často hostil české panovníky na jejich cestách do ciziny, například na počátku 30. let 14. stol. i Jana Lucemburského.
Funkci správního sídla plnil hrad až do počátku 16. století, kdy byl poničen ohněm a od té doby pustnul. Zkázu stavby dovršil velký požár Domažlic r. 1592, jenž z hradu učinil doslova rozpadající se ruinu. Objekt nadále zůstal v majetku města, avšak po bitvě na Bílé hoře roku 1620 se stal předmětem sporů mezi vrchností a městem. Tato vleklá pře mezi domažlickými a Lamingenem z Albenreuthu, smutně proslulým z chodského dramatu, byla ukončena v roce 1671 výměnou hradu za pozemky.
Město nechalo zbytky hradu přestavět na solnici s věží. V 19. století v objektu sídlil městský úřad a později také škola. Během rekonstrukčních prací v roce 1995 hrad znovu vyhořel a po další opravě byl zpřístupněn v roce 1998.
Od 30. let 20. století v něm sídlí Chodské muzeum. Muzeum Chodska je nejstarším muzeem na Domažlicku. Podnět k jeho založení vzešel ze zasedání rady města Domažlice 28. srpna 1883.