Český Krumlov

Český Krumlov

Český Krumlov je město v Jihočeském kraji, 22 km jihozápadně od Českých Budějovic.  Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o turistické a kulturní centrum jižních Čech.

Český Krumlov je město kulturního dědictví , nachází se v něm 300 památkově chráněných objektů v historickém centru, druhý největší hradní a zámecký komplex v České republice zapsaný na seznamu památek UNESCO nebo nejstarší barokní divadlo na světě.

Časopis National Geographic roku 2008 Český Krumlov zařadil na šestnáctou příčku nejkrásnějších historických míst světa.

Historický rozkvět Českého Krumlova je spojena s vládou pánů z Rožmberka (1302 – 1602), kteří z Českého Krumlova učinili své sídelní město. Na konci 17. století, během panování rodu Eggenberků, bylo mj. postaveno barokní divadlo a přebudována zámecká zahrada. V době Schwarzenberků získal Český Krumlov svou barokní podobu. Od 19. stol. se kromě zrušení městských hradeb a bran žádné zásadní změny neodehrály a centrum si tak zachovalo svou historickou podobu.

Středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy, je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Jméno Krumlov pochází z německého Krumme Aue (česky křivý luh), což odkazuje na polohu města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. Přídomek Český se začal ke jménu města připojovat již v roce 1439, aby se jasně odlišil od Moravského Krumlova. Během německé okupace v letech 1938–1945 bylo slovo Český z názvu odstraněno a město se po onu dobu oficiálně jmenovalo Krummau an der Moldau.

Zámek Český Krumlov a krumlovští medvědi

Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě druhý nejrozsáhlejší zámecký areál v České republice. Původně gotický hrad byl přestavěn zejména v období renesance za vlády Viléma z Rožmberka. První barokní přestavba v barokním slohu se odehrála v 17. století za vlády vévody Jana Kristiána I. z Eggenbergu, avšak kompletní a zároveň poslední významná přestavba, která dala komplexu jeho současnou podobu, proběhla za vlády Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu, který nechal vystavět jak dnešní zámecké divadlo, tak i jedinečný Plášťový most.

Jednou z rarit Českého Krumlova jsou i hradní medvědi. Chov medvědů na krumlovském zámku má tradici starou přes 400 let. Poprvé se medvědi v Krumlově objevili v 16. století, jejichž chovem chtěli Rožmberkové demonstrovat svůj údajný původ a příbuzenství s římským rodem Orsiniů. V hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím je jejich chov doložen až po roce 1700 a s určitými přestávkami se tam chovají dodnes.

S krumlovskými medvědy také souvisí slavnost místních spoluobčanů probíhající každý rok na Štědrý den, tzv. Medvědí Vánoce. Dopoledne mohou děti i dospělí za dozoru medvědářů sestoupit do hradního příkopu a vlastnoručně vyrobené pamlsky připevnit na velký vánoční stromeček. Následně jsou vypuštěni medvědi, kteří si na pamlscích a také na vánočním stromečku za pozornosti všech přítomných pochutnávají.

Vnitřní město

Vnitřní město je centrální městská část se spolu přiléhajícím Ostrovem, jež je zcela obklopena meandrem řeky Vltavy. Systém ulic s pravidelným náměstím je téměř nezměněn od doby svého založení. Nalezneme zde velký počet zachovalých městských domů – gotických, renesančních a v menší míře i barokních.

Mezi nejzajímavější stavby ve vnitřním městě patří Radnice – renesanční stavba ze 2. poloviny 16. stol. na náměsti Svornosti nebo .Kostel sv. Víta – gotický trojlodní kostel z let 1408-1439 v ulici Kostelní

Latrán

Latrán, kdysi samostatné město, je další historická čtvrť za řekou, severně od Vnitřního města, v podhradí zámku, ke kterému ve středověku správně náležela. S Vnitřním městem je spojen dřevěným Lazebnickým mostem a i zde nalezneme velké množství menších gotických domů. Při čtvrti leží i bývalá městská část tzv. Neustadt, dnes ulice Nové Město, kde bylo archeologickými výzkumy prokázáno nejstarší lidské osídlení ve městě z 5. tisíciletí před naším letopočtem.

Pověsti spojené s Českým Krumlovem

Ve městě se dodnes traduje mnoho nejrůznějších pověstí týkajících se osoby tajemné dobrodějky Annabelly, vědmy a léčitelky, která žila v dnešní Dlouhé ulici. Říká se, že každému dobrému člověku vždy pomohla a ulevila od jeho problémů. O tom kdy a jak Annabella, nebo dokonce Annabelly z města odešly se traduje více příběhů. Její světnice, o níž, kde se nacházela, víme, byla i se slovutným ohništěm zničena krátce po 2. světové válce při radikálních přestavbách domů v Dlouhé ulici.



Ohodnotit místo