Kamenný most v Písku

Kamenný most v Písku je nejstarším dochovaným mostem v České republice (starším než slavný Karlův most v Praze) a zřejmě druhým nejstarším mostem ve střední Evropě.

Kamenný most v Písku

Kamenný most v Písku byl postaven ještě před koncem 13. století, pravděpodobně v jeho 3. čtvrtině. Díky tomu je most nejstarším dochovaným mostem v České republice (starším než slavný Karlův most v Praze) a zřejmě druhým nejstarším mostem ve střední Evropě (starší je jen Kamenný most v bavorském Řezně z let 1135-1146). Kdysi tvořil důležitý komunikační prvek na Zlaté solné stezce, která právě v Písku překračovala Otavu.

Kamenný most, postavený v gotickém slohu, překlenuje řeku Otavu asi 110 km jižně od hlavního města Prahy. Na mostě jsou umístěny repliky barokních soch a kříže. Neoficiálně se most jmenuje Jelení a je tomu podle pověsti proto, že ve středověku bylo rozhodnuto, že se bude jmenovat podle prvního, kdo přes něj přejde na druhý břeh Otavy. Stalo se ale něco, co nikdo nečekal a prvním chodcem se stal jelen z blízkých lesů, a tak je dnes most pojmenován podle něho.

Kamenný most v písku byl vybudován zřejmě ve 3. čtvrtině 13. století během vlády Přemysla Otakara II. První písemné záznamy o mostu však pocházejí až z roku 1348, kdy se o něm zmiňuje Karel Iv., který výnosem nařídil, že pokuty vybírané v městě musí být používány na jeho údržbu.

Most je dlouhý 110 metrů a široký 6,25 metru. Působí dojmem „malého“ Karlova mostu a tvoří jej sedm oblouků. Šest z nich je původních, sedmý je z roku 1768 a má asi dvojnásobnou šířku. Šest mostních pilířů vyzdili středověcí stavitelé na suchu, v tzv. stavebních jímkách, kdy okolo staveniště vytvořili ochrannou hráz a řeku nechali proudit vedlejším korytem. Je škoda, že se do současnosti nedochovaly dvě věže, které z obou stran chránily vstup na most. První z nich padla za oběť velké povodni v roce 1768 (spolu s věží prý zmizel ve vlnách i nebohý hlásný), druhá zase nevyhovovala rostoucím dopravním požadavkům a byla roku 1825 nemilosrdně zbourána.

Pozoruhodná je sochařská výzdoba mostu tvořená několika barokními sousošími, resp. jejich replikami. Pískovcové originály soch lze spatřit v Prácheňském muzeu. Během své existence byl most několikrát vystaven náporu povodně, např. v roce 1432 či 1768. Zřejmě nejtěžší zkouškou pro něj byla tzv. tisíciletá voda v roce 2002, kdy hladina Otavy vystoupila tak vysoko, že strhla kamenné zábradlí. Samotný most však padesátkrát vyššímu průtoku vody oproti normálnímu stavu odolal.



Ohodnotit místo