Hrad Špilberk vytváří už více než sedm staletí výraznou dominantu města Brna, kterému v minulosti poskytoval ochranu a pocit bezpečí. Hrad byl založen kolem poloviny 13. století na nevysokém, ale poměrně příkrém skalnatém vrchu, tyčícím se bezprostředně nad historickým centrem města. Svým stavebníkem, českým králem Přemyslem Otakarem II., byl velkoryse koncipován nejen jako pevná opora panovnické moci, ale také jako důstojné sídlo vládců Moravy.
Čeští panovníci navštěvovali však Špilberk spíše jen příležitostně, což platilo i o mladém moravském markraběti a pozdějším českém králi Karlovi, jehož první manželka Blanka zde v roce 1337 pobývala po nuceném odchodu z Prahy.
Skutečným sídelním hradem moravských markrabat se Špilberk stal až od poloviny 14. století za vlády Jana Jindřicha (1350-1375) a jeho syna Jošta (1375-1411). Během třicetileté války však hrad zchátral a ani poměrně nepatrná vojenská posádka kolem 40 mužů nesvědčila o tom, že by Špilberk mohl ještě sehrát významnější vojenskou roli.
Vše se však změnilo s částečnou vojenskou okupací Moravy švédským vojskem a s dvojím bezprostředním ohrožením moravské metropole v letech 1643-1645. Opevnění hradu i města se rychle opravovalo a zdokonalovalo. Když pak v roce 1645 Brno se Špilberkem pod velením plukovníka Raduita de Souches odolalo tříměsíčnímu dobývání mnohonásobnou švédskou přesilou, prokázal se znovu strategický význam tohoto hradu.
Vězení na Špilberku
Součástí pevnosti bylo i vězení. Už po porážce stavovského povstání v roce 1620 byli na Špilberku několik let vězněni jeho přední moravští účastníci. Od poslední čtvrtiny 17. století do počátku 80. let 18. století zde bylo vězněno také několik vojenských osobností, např. rakouští generálové Bonneval a Wallis či proslulý plukovník pandurů Franz Trenck, který na Špilberku zemřel v roce 1749.
Od konce 18. století se v nadzemních prostorách špilberské pevnosti začínají objevovat i „političtí“ vězni, např. francouzský revolucionář Jean-Baptiste Drouet, uherský jakobín a spisovatel Ferenc Kazinczy, později italský vlastenec a básník Silvio Pellico, který svou knihou Mé vězení proslavil špilberské vězení po celé Evropě.
Od 10. června 1841 do 29. května 1855 byl na Špilberku uvězněn mimo jiné vězeň č. 1042, vlastním jménem Václav Babinský.
Hrad Špilberk dnes
Kromě toho, že hradby dnes nabízejí úžasné výhledy na Brno, je tady i kulturní centrum – na Špilberku sídlí Muzeum města Brna, konají se zde koncerty, divadelní představení a nejrůznější festivaly.
V areálu se mimo jiné nachází i zvonkohra složená z patnácti zvonů, rozhledna v nárožní věži hradu nebo barokní kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici. Populárním turistickým cílem jsou také kasematy, temné klenuté chodby opředené řadou romantických i hrůzostrašných mýtů.
Nově se můžete podívat i do Lapidária v opravených vodojemech s názvem Chrám kamene.
Oficiílní stránky hradu Špilberk