Zámek Blatná se nachází ve stejnojmenném městě asi 60 kilometrů severozápadně od Českých Budějovic a 95 km jihozápadně od Prahy.
Původně se jednalo o tvrz, jejíž počátky sahají do 13. století. Během 14. století tvrz získala charakter gotického hradu. V následujících stoletích došlo k dalším stavebním úpravám, při kterých zámek získal trojkřídlou dispozici s nádvořím otevřeným do parku.
Zámek je soukromým majetkem a v turistické sezóně je přístupný veřejnosti. Zámecký park je přístupný celoročně.
Své jméno získal hrad a po něm i osada, jež při něm vyrůstala, od bažin, uprostřed kterých byl postaven. Nejslavnější období zámku je svázáno s rodem Lvů z Rožmitálu. Jaroslav Lev z Rožmitálu se dokonce stal švagrem krále Jiřího z Poděbrad. Jaroslav Lev začal Blatnou velkoryse přestavovat a v jeho práci pokračoval i jeho syn Zdeněk Lev. Ten povolal na Blatnou významného architekta Benedikta Rejta, jehož dílem je nejcennější stavba blatenského zámku: goticko-renesanční palác s trojbokými arkýři.
Zámecké interiéry jsou zařízeny převážně rodovými sbírkami Hildprandtů. V tzv. Zelené světnici v hradní věži jsou zajímavé nástěnné malby – figurální výjevy v bohaté ornamentální výzdobě, znaky předních šlechtických rodin v Čechách. Prohlídka zahrnuje mimo jiné pracovnu Jana Evangelisty Purkyně, lovecký salon, empírový salon, rodinnou galerii a soukromou sbírku z Etiopie.
Zámek Blatná a jeho okolí je oblíbeným místem filmařů. Natáčela se zde třeba pohádka Šíleně smutná princezna či Bílá paní.
Se zámkem Blatná je spojena pověst, která, že v zámku byla schována zlatá kvočna s dvanácti zlatými kuřaty, které hlídá černý mouřenín. Jeden písař tak dlouho pátral po pokladu, až v hodovní síni nepoužívaného starého paláce objevil nástěnnou malbu zobrazující průvod templářů s mouřenínem, který jim svítil lucernou. Jak už to tak bývá, písař poklad odnesl a v Blatné se víc neukázal.
Zámecký park
Zámecký park s rozlohou 42 ha patří je veřejnosti celoročně přístupný. Původní oboru nechal začátkem 19. století upravit v přední části ve stylu anglického parku František (Franz) Hildprandt. Zadní část parku byla uchována v původní podobě se “sejpy” (pozůstatky dávných rýžovišť zlata), porostlými letitými stromy.
Celý park je protkán potůčky, mostky a cestičkami s nádhernými alejemi. V roce 1810 současně s výstavbou nové silnice nechal baron František vybudovat v jihozápadní části parku uměle vytvořené návrší se skalami, a v něm pak vytvořit jeskyně propojené kamennými chodbami.
Oblíbenou atrakcí zámeckého parku je početné stádo daňků skvrnitých, kteří se zde volně pasou a jsou velmi krotcí, stejně jako hejno pávů. Ozdobou parku je mnoho letitých dubů.