Hrad Helfštýn je zřícenina hradu u Týna nad Bečvou v okrese Přerov.
Helfštýn je jeden z nejnavštěvovanějších hradů Olomouckého kraje.
Helfštýn prý nese jméno loupeživého Helfrieda z Linavy, který jej založil. Hrad byl postupně zdokonalován a opevňován. Od 19. století byl hrad prezentován jako turistický a památkově významný objekt. V současné době se stal přirozeným kulturním centrem regionu. V areálu hradu se konají celosezónně různé kulturní a společenské akce. V blízkosti hradu se nachází také vyhledávaný horolezecký terén s velkým počtem jištěných cest.
Monumentální hradní architektura Helfštýna se tyčí nad údolím Moravské brány. Celý komplex tvoří řada staveb užitkových i fortifikačních. V současné době jsou na hradě zpřístupněna čtyři nádvoří. Má pětici bran, množství bašt, věží a rozsáhlý systém vnitřního i vnějšího opevnění. Svojí rozlohou patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům v Evropě.
Hrad Helfštýn vznikl se vší pravděpodobností v poslední čtvrtině 13. století a jeho zakladatelem a prvním majitelem byl slezský šlechtic Friduš (Fridrich) z Linavy. Hrad vznikl na ploše dlouhé přibližně 50 m a široké 30 m a byl už tehdy opevněn silnou hradební zdí, doplněnou na jihu mohutnou okrouhlou věží. Na severní straně byl umístěn prostý hradní palác, který měl mimo sklepy ještě dvě podlaží. Celý areál hradu byl obehnán širokým parkánem, za nímž byl vyhlouben ochranný příkop.
Na počátku třicetileté války byl hrad krátce obsazen stavovským vojskem, ale později na něm sídlila císařská posádka, která odolala dvěma obléhání. V pozdějších dobách byl hrad využíván již jen k vojenským účelům a od druhé poloviny osmnáctého století chátral.
K Helfštýnu se váže celá řada pověstí. Prý tady ďábel vykopal studnu pro loupeživého rytíře Friduše a mechem obrostlý kámen, který při tom upustil, je dodnes u vchodu ke studni.