Renesanční zámek Třeboň stojí na jihozápadní straně historického centra města. V těchto místech dříve stával panský dvorec, později přestavěný na kamenný hrádek, poprvé zmiňovaný roku 1374. Třeboňský zámek patří k největším zámeckým komplexům v České republice, má více než 100 obytných místností.
Roku 1366 Třeboň odkoupili od pánů z Landštejna jejich příbuzní, Rožmberkové a město se začalo rychle rozvíjet. Po požáru v r. 1562 se objekt změnil na renesanční zámek. Roku 1602 si Třeboň za své sídelní město vybral poslední vladař dominia rožmberského Petr Vok, který sem přesídlil s celým svým dvorem. Roku 1660 se stali majiteli Třeboně Schwarzenbergové.
Dvoupatrová čtyřkřídlá budova zámku má třípatrovou hranolovou věž. Nad vstupním portálem je mramorový rožmberský znak a malba od T. Třebochovského z r. 1608. Vnější nádvoří obklopují renesanční hospodářské a správní budovy. Většinu fasád zdobí sgrafita. Na velkém zámeckém nádvoří, pár kroků od zámecké věže je barokní kašna z r. 1712, zakončená sloupkem s plastikou havrana klovajícího Turka. Připomíná vítězství Adolfa Schwarzenberga nad Turky u Rábu. Zámek je propojen s farním kostelem Panny Marie a sv. Jiljí tzv. Dlouhou chodbou, která vede nad Budějovickou bránou.
Komplex budov třeboňského zámku pod hrází rybníka Svět se svou rozlohou řadí k největším v ČR. Je obklopen zámeckým parkem v anglickém stylu, který uprostřed města vytváří příjemnou zelenou oázu a slouží k pořádání různých festivalů a slavností.
Třeboňský zámecký park
Třeboňský zámek obklopuje park anglického krajinářského typu. Nachází se v místech, kde nechal v počátku 17. století vybudovat renesanční zahradu Petr Vok z Rožmberka. Později ji obnovil Jan Adolf I. Schwarzenberg. K přeměně zahrady do podoby parku došlo až po r. 1804. K dalšímu obohacení parku o exotické rostliny, květinový parter a bazének s vodotryskem, došlo za držení zámku knížetem Janem Adolfem II. Schwarzenbergem a kněžnou Eleonorou.
Bílá paní na zámku Třeboň
I na třeboňském zámku, podobně jako na dalších hradech Rožmberků, se občas zjevuje Bílá paní, Perchta z Rožmberka(†1476). Perchta žila nešťastný život na mikulovském dvoře svého manžela, Jana z Lichtenštejna, který ji podle pověstí před smrtí proklel. Je-li postava Bílé paní spatřena v bílých rukavičkách, ohlašuje prý radostné události, černé rukavice naopak znamenají blížící se smrt a červené varují před požárem.